Vždycky jsem si o sobě myslel, že jsem odvážný, že bych klidně mohl dělat artistu někde v cirkuse. Chodil jsem neohroženě na všechny možné horské dráhy, rozhledny a neměl jsem strach z výšek. Když jsem se ale poprvé dostal k možnosti předvést, jaký já jsem pán výšek, a pomoct přítelkyni s umytím vysokého okna, pro jehož mytí bylo zapotřebí postavit se v bytě v sedmém patře na parapet na špičky a vyklonit se natolik, aby se dalo okno umýt, poznal jsem, že to s tou láskou k výškám nebude až takové. Roztřásla se mi kolena, zatočila hlava a musel jsem slézt dolů.

Přítelkyně na tom byla ještě hůř…

Přítelkyně na tom byla ještě hůř, stačilo jí jenom pomyslet na tu výšku a odmítala se k oknu vůbec přiblížit. Ve mně vkládala veškerou naději. A protože jsem selhal, bylo na mě, abych vymyslel jiné řešení. Napadlo mě zkusit povolat do zbraně profesionální mycí četu se specializací na práci ve výškách.

Když k přítelkyni dorazili pánové z firmy A SERVIS LIPKA, s.r.o., výškové práce Praha a pustili se do práce, cítil jsem se oproti nim trošku méněcenný. Díval jsem se, jak bravurně s horolezeckou technikou zvládají pohyb ve vzduchu v příšerné výšce nad zemí. Záviděl jsem jim, ale zároveň jsem věděl, že já bych na to prostě neměl žaludek. Obdivoval jsem je, pohybovali se tak sebejistě a bez strachu, při tom ještě zvládali pečlivě omýt okna a dokonale je vyleštit. Přítelkyně jásala, a i mě postupně opustili pocity lítosti a jen jsem si užíval té podívané.

V bezpečí na zemi jsem se potom pracovníků vyptal na jejich pocity a jestli někdy dříve měli z výšek strach. Řekli mi, že se nikdy nebáli, jinak by tam ani pracovat nemohli, ale hodně jim pomáhá to, že si uvědomují, jak skvělé mají jištění a kvalitu výbavy, na kterou firma hodně dbá, aby předcházela jakýmkoli úrazům.